Před rokem jsem měla svůj vlastní start up EBUU, který byl v roce 2022 označen za jeden z nejinspirativnějších udržitelných byznysů v České republice. Měla jsem udržitelný start up a byla na pokraji fyzických i psychických sil. Díky tomu, že ležím v seberozvoji a procházela jsem tou dobou koučovacím výcvikem, tak mi to došlo - snažím se pomáhat planetě a lidem žít udržitelně, ale jediný na celé planetě, ke komu se tak nechovám, jsem já sama. Snažím se, aby všichni okolo byli šťastní a spokojení, měli vše, co potřebují, ale co já? Vždyť já už nemám odkud brát. Už všechnu tu pomoc hrabu odněkud ze sklepa, který sahá snad až do paleolitických vrstev.

Na koučovací výcvik jsem šla, protože jsem chtěla budovat program na podporu žen, ale pak jsem si uvědomila, že než se do toho pustím, musím nejprve podpořit sama sebe. A tak jsem tady. Touto cestou procházím spolu s Tebou. Možná jsem pár krůčků před Tebou, možná jdeme spolu a možná už jsi na křižovatce přede mnou. Všechny možnosti jsou správně. Každá totiž máme svou cestu. Naše cesty jdou paralelně, někdy se zkříží a někdy vzdálí. Dejme si navzájem lásku, vděčnost, soucit a poděkování, že to někdo vyšlapal před námi a my se můžeme učit z jeho úspěchů i chyb.

A tak - pokud podvědomě cítíš, že není všechno, tak jak by mělo být, tak není. Když jsi totiž u sebe a svého života, tak to prostě víš. Na druhou stranu je dar u svého života být. A je dar žít v této době, kdy si snad poprvé můžeme dovolit za svým životem vykročit a žít ho.

Nech se inspirovat 12 pilíři, 12 oblastmi, které Tě povedou zpátky sama k sobě a naučí Tě chovat se udržitelně sama k sobě.

Přeji šťastnou cestu, 

Kristý

1. myšlenky a způsob myšlení

Sami se sebou jsme 24 hodin denně. Nikdo na nás nemluví častěji, než my sami. Denně máme až 60 000 myšlenek. Jak moc je tedy důležitý náš způsob uvažování? Co když si 60 000x denně řekneš, že jsi něco zkazila? Nebo co když si 60 000x řekneš, že jsi skvělá a máš se ráda taková jaká jsi, i když občas děláš chyby? Vnímáš ten rozdíl? Výborně. Tady začneme. Základy Tvé změny musí být pozitivní a musíš koukat na řešení a k horizontu. Náš způsob uvažování se dá změnit. Ne ze dne na den, ale dá. Můžeš na svět koukat z té lepší stránky, optimisticky i radostně, i když si zrovna teď myslíš, že je všechno na h*vn*.

2. sebeláska, laskavost a sebepéče

Bereš sebelásku jako rouhání nebo jako nutnost? Jak můžeš mít ráda druhé, když nemáš ráda sebe? A co to vlastně znamená mít ráda sama sebe? Znamená to mít se za nejoblíbenějšího člověka a nemyslet furt na to, jak to chtějí ostatní, ale jak to chceš také ty. Je to o překročení syndromu hodné holky a porozumění, co je Tvoje a co převzaté z okolí. Neznamená to zapudit své blízké a říct jim "trhněte si, já to chci takhle." Znamená to jim občas říct "Chápu, jak to máš ty, ale já to tak necítím. Co s tím společně uděláme?" Jakmile začneme praktikovat laskavost, sebelásku a sebepéči, naše srdce se začne rozevírat a život bude najednou prosluněnější a bude dávat větší smysl.

3. prostředí a estetika

Na škole jsme si radši nejdřív uklidili, než jsme se pustili do učení. Tenkrát jsme si mysleli, že to záměrně bojkotujeme. Opak byl pravdou. V čistém a pěkném prostředí se nám prostě lépe žije i učí nové věci. Feng šuej je celé starobylé učení o tom, jak si poskládat své obydlí i prostředí. Cítíš se líp, když si doma umyješ okna a vypereš závěsy nebo když je na parapetu prach a záclony jsou lehce nažloutlé? 

4. strava

Zdravé a komplexní jídlo je nezanedbatelná část našich životů. Zvykli jsme si rychle se najíst. Mámy nejedí pro jistotu vůbec. Prakticky nám je jedno, co do sebe hodíme, hlavně ať nám nekručí žaludek.

Co když nás ale naopak jídlo může nabít energií, lehkostí a lepší náladou? Co když z něj a jeho přípravy můžeme mít radost? Je to samozřejmě cesta jako každá jiná. Cesta, během níž poznáváš své tělo a jeho vztah k mysli a duši. Protože jak se říká "ve zdravém těle, zdraví duch."

Vzpomeň si na rána s kocovinou, která si zajedla pizzou. Jak ses cítila, jaké myšlenky jsi mívala. A teď si představ nedělní brunch, kdy si dáš lehké jídlo a zapiješ to výbornou limonádou či čajem. Jak se cítíš teď?

5. spánek a odpočinek

Během spánku naše tělo odpočívá a regeneruje se. Dokonce se dostává do jiného stavu vědomí. A my mu v tom svým životním stylem zabraňujeme. Díky nedostatku spánku a odpočinku se cítíme přecitlivělí, podráždění a samozřejmě unavení. Ve zkratce - díky nedostatku spánku a odpočinku jsme odpojení sami od sebe.

Dopřávání si dostatečné doby na hluboký spánek v noci a odpočinek v průběhu dne, nás nabíjí a přibližuje zpátky sama k sobě, své intuici a porozumění si. Najednou víš, co chceš, jak to uděláš i kdy. Máš víc síly, energie i nadšení do života.

6. denní program a rituály

Vstáváme brzy, chodíme spát pozdě. Přes den jen hlavně, abychom toho stihli co nejvíc. Fičák. Občas je vidět, jak nám vlajou vlasy. Mají to tak zvířata a rostliny taky? Ne, dodržují rytmy přírody. A jak jim je? Asi líp než nám. Teda určitě těm, co žijí daleko od nás a neotravujeme jim život světly, ohňostroji a hlasitou hudbou.

Nejen roční období na nás mají vliv. Dokonce ho má i denní doba. A my se musíme naučit naslouchat si a vnímat se, jak se v kterou denní dobu cítíme. Naši předci říkávali například "ráno moudřejší večera." Kde se teda vzalo, že do noci doděláváme práci? Zkus to občas odložit. A pak znovu. Jak se Ti práce dělala potom? Šlo to najednou snadněji? Super, brzy si povíme víc:)

7. jóga a meditace

Pravá jóga není o protažení se na podložce. Je to životní styl. Jóga, jak ji známe z jógových studií, je pouze její fyzické projevení - cviky - asány. Jóga jako učení nás vede k harmonii mezi fyzickým a duchovním světem. Je to cesta k vnitřnímu klidu a osvícení. 

Meditace je o zastavení mysli. O poslechu svého vnitřního hlasu teď a tady. Nemusí to za každou cenu být sezení v tichu. Meditací se může stát jakákoliv činnost, když se soustředíme jenom na ni a neodbíháme svými myšlenkami jinam. Meditací může být i ranní káva na slunci nebo cesta na kole do práce.

8. zpracování svých emocí

Nevztekej se, nebreč, nekřič. Kdo to zná? No? Všichni. Říkali nám to skoro všem a skoro všem to občas ujede i nám. Potlačování emocí je ale akorát někde nahromadí a pak to bouchne buď ve formě nemoci nebo nahromaděných pocitů. Měli bychom jako lidé vztek, pláč, křik, kdybychom je nepotřebovali? Ne. Jediné, co potřebujeme, je porozumět jim, chvíli s nimi pobýt a pak se s nimi rozloučit.

9. vášeň a koníčky

V ideálním případě by se tenhle bod měl propojovat s prací. Ne vždy to jde. Přesto pro svůj život potřebujeme dělat to, co nás baví. Je to čtení knih? Malování? Chodění do lesa? Kafíčka s kamarádkami? Ať je to cokoliv (co neubližuje ostatním), dělej to. Těšení se z právě přítomného okamžiku je dar k nezaplacení.

10. práce

V ideálním případě bychom se měli živit tím, co nás baví. Naším koníčkem, vášní. V reálném případě jsme se nechali semlít systémem, názory učitelů a rodičů a šli jsme studovat něco praktického. Teď je nám přes 30 a modlíme se za konec pracovní doby, víkendy a dovolené. Zaměstnavatel chce, abychom pracovali 8 hodin, i když máme hotovo v poledne. Anebo máme naopak tolik práce, že není možné to stihnout ani za týden. 

Čas, který trávíme v práci, nám už nikdo nevrátí. Nikdy. Odevzdala si ho někomu nebo něčemu, co Tobě samotné nedává smysl. Ne vždy jde práci (hned) opustit a vrhnout se do svého snu. Někdy ani nevíme, co ten sen je. Vždy si ale jde na práci najít to, co nás baví a motivuje tam chodit dál. Nebo chodit jinam.

11. vztahy

Vztahy dokonale reflektují to, co si myslíme, že si zasloužíme. Takže pokud se k nám někdo chová ošklivě, nebo nedej bože toxicky, můžeme si za to sami. Podvědomně si myslíme, že si nezasloužíme lepší zacházení a tomu člověku to dále tolerujeme. Začne se to lepšit? Nezačne. Minimálně do té doby než změníte vztah sami k sobě. 

Proto jsem vztahy uvedla až nakonec. Protože před nimi je dlouhá cesta sama k sobě, sebelásce, respektu a naslouchání si. Když se tak chováš sama k sobě, začne se tak chovat i Tvé okolí. Buď se jako zázrakem změní, nebo staří lidé zmizí a objeví se noví, lepší a laskavější.

12. žití ve víře, lásce, soucitu a vděčnosti

Víra nám v životě dává důvod. Nemusí to být víra v Boha. Možná už ode mě znáte citát od Viktora E. Frankla: "Kdo má ve svém životě nějaké proč, ten snese téměř každé jak." V zásadě platí, že jak mluvíš navenek a jak myslíš, tak se dostává k Tobě. Je to jako bys stála naproti pevné kouzelné zdi, od které se odrazí každý poslaný atom zpět k sobě. Doopravdy tedy jednej vždy tak, jak chceš, aby ostatní jednali s Tebou. Láska, soucit a vděčnost jsou nejsilnější emoce, které můžeš darovat sobě i svému okolí.

Dnes to bylo hodně ve zkratce. Více o pilířích udržitelnosti sama k sobě u mě najdeš během následujících týdnů a měsíců. Chystám pro Tebe měsíční témata s volným i placeným obsahem. Online možnostmi i osobními setkáními. Těším se na naši společnou cestu a Tvoje štěstí.